


Kolem Železné Rudy po obou stranách hranice uprostřed Šumavy. Tentokráte trochu náročnější trasa, to slovo „pohodové“ z titulku webu dneska platí tak možná pro duši, určitě ne pro nohy. Ale k tomu se dostaneme, začátek trasy může být v české Rudě nebo bavorské, přijet můžete autem nebo vlakem až k nádražní budově, uprostřed které vede státní hranice. Jsou tady i dvě muzea a tři hospody. Pak už se stoupá do národního parku a po pár kilometrech je uprostřed lesa první zajímavá lesní hospůdka Schwellhäusl, včetně venkovní Biergarten u rybníčka. Pak se jede ještě v klidu do Zwieslerwaldhaus, kde je třeba pro příště pro nějaký pěší výlet parkoviště a také restaurace. A pak to přijde. Pro výšlap do centrální části Šumavy se jede 7 km nestále do kopce a převýšení je 600 m až na horu Großer Falkenstein (česky Sokolí kámen) 1315 mnm. Fotky nad tímto textem ukazují horu ze zdola a výhled ze shora, za dobrého počasí jsou vidět Alpy.




Schutzhaus Falkenstein 1 315 mnm
Rubrika
Gastro
Horská chata Schutzhaus Falkenstein je krásně zrekonstruovaná a je to perfektní odměna na zdolání autem nepřístupné hory. Neměcký majitel, česká obsluha, jídlo vždycky perfektní a ceny solidní. V této oblasti je většinou k mání místní pivo z Zwieselu, je moc dobré jak Helles tak Weissbier. V horku a na kole velkou porci nedávám, ale v Německu si často rád dám Schweizer Wurstsalat. Nakrájená uzenina se sýrem, k tomu zelenina a chleba. U nás to nemáme, ale ten styl studené s octem vlastně ano, Gothaj nebo utopenci.

Následují krásné výhledy na řadu českých hor Šumavy, ale dominuje nejvyšší bod tohoto pohoří s lyžařským areálem a vysílacími stanicemi, německý Velký Javor (Grosser Arber) 1 456 mnm.
Odkaz do map lze zkopírovat do vašeho mobilu a použít jako navigaci, akorát u této trasy je jeden problém, asi nějaká chybka v možnosti projet jeden úsek. Z Zwieslerwaldhaus po Falkeinstein doporučuji použít trasu viz mapka níže. Je to po asfaltu a pro stoupání nahoru je to nejlepší varianta. Naopak pro pěší existuje kratší a hezčí cesta (černá Eibe). Tento úsek je opravdu pouze pro cyklisty, kteří kopce vyhledávají, případně pro ekolo.
Dál úsek z Falkensteinu po české území je asi nejslabší část trasy a člověk si tady uvědomí jaký je rozdíl mezi přírodou, kdy tady celou dobu normálně fungovali, těží dřevo atd. a uměle vylidněnou zónou a divokou přírodu. Možná ještě partnější je to v Krušných horách, kdy u nás jsou krásné a chráněné bučiny a hned vedle za neviditelnou německou hranicí jezdí traktor po poli. Aspoň jedna pozitivní věc tyto naše národní parky, když už se tady odehrála ta příšerná historie druhé poloviny 20. století. Jakmile vjedete k nám to je ta nádherná Šumava! Rašeliništní voda, kleče, krásná náhorní plošina.



Po dalších pár kilometrech se přijede k další parádičce, jezeru Laka (viz úvodní foto tohoto článku). Pozor, tento úsek sem směrem od Prášil je otevřený pouze v určité části roku, ale lze to snadno zkontrolovat na Mapách.cz. Pak poslední stoupání a od místa zvaném Pod Polomem už je to pouze z kopce dolů až do Rudy.